Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Na školním obědě záleží.

30. 09. 2014 12:45:00
Začal nový školní rok. Pro většinu z nás to něco znamená. Pro někoho krásnou vzpomínku, pro někoho tvrdou realitu, pro jednoho radost z toho, že opět potká své kamarády, pro jiného strach, že se znovu střetne se svým neoblíbeným předmětem. Prostě všichni, jak děti tak dospělí, již od dob zavedení trivia Marie-Terezie, máme z nového školního roku nějaký pocit a nějaká očekávání.

Jaké pocity a jaká očekávání z nového školního roku ale mohou mít děti, které čeká hladovění v době, kdy ostatní děti klušou jako stádo do školní jídelny, užívají si přestávky, zažívají tu největší školní srandu a jen tak mimochodem do sebe dostávají energii, kterou v tom věku jednoduše potřebují?

Problémem hladovějících dětí během školní docházky se zabýváme již přes rok. Původně byla naše představa řekněme hodně “nutriční”. Mysleli jsme si, že hlad v důsledku nezaplaceného oběda je to hlavní, o co jde. Ale zkušenosti nás poučili, že to je pouze spouštěč následků. Děti bez oběda nemají dostatek energie a chuti se učit. Zhoršuje se jim prospěch. Objevují se i případy, kdy je do školy odmítají posílat i sami rodiče, protože se jednoduše stydí, že jim nemohou zaplatit obědy. Co nás ale překvapilo je především to, že celá tato situace rezultuje v postupném odcizování se dítěte dětské partě. Všichni obědvají, žertují, smějí se a dítě bez oběda je mimo hru. Zažívá své první společenské vyloučení. Co může následovat? Scénářů může být mnoho, ale ten velmi pravděpodobný říká, že z dlouhodobého horizontu svůj pocit vyloučení z jedné skupiny bude kompenzovat začleněním do jiné. Ta už ale místo školních kulis může mít kulisy ulice a místo obědů se bude podávat něco “výživnějšího”. Jinými slovy, relativně banální věc jako je školní oběd může mít naprosto fatální důsledky pro psychický a sociální vývoj dítě.

Oproti scénáři ukazujícímu jak banalita nezaplacených obědů může dítě vehnat do náruče ulice, tu jsou příběhy, které ilustrují pravý opak. Možná jeden příběh za všechny. Osmiletá holčička, díky rodinné finanční situaci, chodila na obědy velmi sporadicky. Začala se zhoršovat v prospěchu, čím dál tím více se stranila kolektivu. Poté, co se dozvěděla, že začne, díky podpoře, pravidelně chodit na obědy, jako by někdo mávnul kouzelným proutkem. V hodinách začala být aktivní, najednou má kolem sebe spoustu kamarádů, během měsíce se jí prospěch rapidně zlepšil. A to nejlepší na konec - každý den na začátku hodiny vstane a před celou třídou informuje, co bude ten daný den dobrého k obědu.

Dnes víme, že na školním obědě záleží. A zatímco se diskutuje o kvalitě stravy ve školních jídelnách, stejně důležité (ne-li důležitější) je, zda děti na obědy vůbec chodí. Protože pro děti je školní oběd daleko víc než vyplnění velké přestávky. Učí se sociálním dovednostem, na které není během běžné výuky čas. Zvláště pak děti na prvním stupni základní školy, u nichž se interakce s vrstevníky teprve rodí a upevňuje, jsou velmi citlivé na jakékoli sociální a společenské ústrky. Děti v tomto věku chtějí být jako jejich vrstevníci. Když jim to neumožníme, neděláme dobrou výchovnou práci. Kdybych chtěla být skutečně dramatická, asi bych řekla, že v důsledku nejde o jídlo. V důsledku jde o to, v jaké zkušenosti vychováváme naše děti a s čím je připravujeme na život.

Ivana Tykač

Autor: Ivana Tykač | úterý 30.9.2014 12:45 | karma článku: 13.09 | přečteno: 704x

Další články blogera

Ivana Tykač

Kolik dětí máš, tolikrát jsi Evropankou

Četla jsem nedávno své dvouleté dcerce pohádku na dobou noc. Volba bezděčně padla na českou klasiku o Smolíčkovi.

2.2.2016 v 13:50 | Karma článku: 28.25 | Přečteno: 1098 |

Ivana Tykač

Emancipace versus islamizace

Před časem jsem četla velmi inspirativní rozhovor s Danem Schueftanem, bývalým poradcem premiérů Jicchaka Rabina a Ariela Šarona, jehož slova i sám redaktor uvodil jako osvobozující názory.

29.9.2015 v 12:05 | Karma článku: 42.29 | Přečteno: 2461 |

Ivana Tykač

Muslimské šátky povoleny – rok poté

V těchto dnech uplynul přesně rok od chvíle, kdy Českem hýbala kauza okolo zákazu nošení muslimských šátků ve škole a kdy ve prospěch muslimských studentek zasáhla ombudsmanka Anna Šabatová.

5.9.2015 v 8:02 | Karma článku: 41.39 | Přečteno: 2592 |

Ivana Tykač

O stárnoucí populaci a péči o děti

Česká, potažmo evropská populace stárne. Píše se o tom stále. Naposledy jsem zaznamenala rozsáhlou stať o tomto tématu v týdeníku Ekonom. O tématu se hovoří v různých kontextech, nejčastěji však v souvislosti s důchodovou reformou. Nechci zde proto opakovat již mnohokrát řečené. Spíše mi jde o to, zamyslet se nad tím ve světle fenoménu, kterým se dlouhodobě zabývám - tedy v kontextu postavení rodin samoživitelů ve společnosti.

2.4.2015 v 10:00 | Karma článku: 18.32 | Přečteno: 1077 |

Další články z rubriky Ostatní

Jana Slaninová

Šťavnatá sobota: kácení v lese a vařená kočička

Sobota ve znamení motorové pily a kosy. Taky Smart, který zjistil, že není terénní SUV. Manžel s rozdrápanýma rukama, žena s hlínou pod nehty, vodáci asi ve sto lodích. Ploučnice je někdy jak Václavák v podvečer.

24.6.2017 v 22:32 | Karma článku: 8.26 | Přečteno: 129 | Diskuse

Jan Tichý

Chata mne na stará kolena vyučí

Sic má kolena nejsou tak stará, vyučovat se nechávám už jen životem. Dle hesla: „neuč se, život tě naučí“. V mládí (to se tenkrát nosilo) jsem se učil, a protože na učňák jsem byl moc „chytrý“, vrhl jsem se na gympl a na vysokou.

24.6.2017 v 20:05 | Karma článku: 10.56 | Přečteno: 288 | Diskuse

Jarmila Kamenáčová

Čtyři ženské na chalupě

Není nad pohodu. Když vás nikdo tzv. neprudí. Kdy můžete být sama sebou a to navzdory reklamě bez masek líčidel, ale i bez všech "nutností", kterým podléháme a přitom nás tísní, bez korzetu stresu.

24.6.2017 v 16:40 | Karma článku: 10.83 | Přečteno: 385 | Diskuse

Jan Pražák

Jak jsem byl u věštkyně

Starobyle zařízený pokoj s vysokým stropem a těžkými závěsy na oknech byl osvětlený tlumenou září trojramenného svícnu. Na kulatém stolku, pokrytém temně rudým ubrusem ležely vykládací karty a veliká křišťálová koule.

24.6.2017 v 16:07 | Karma článku: 14.30 | Přečteno: 368 | Diskuse

Dana Adámková

Roztržitá

Každý, to občas zažije, prostě den blbec. To hned po ránu se na vás i káva šklebí. Leknete se vlastního odrazu v zrcadle, i když se na sebe hezky usmíváte.

24.6.2017 v 12:11 | Karma článku: 13.03 | Přečteno: 298 | Diskuse
Počet článků 11 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1376
matka, podnikatelka, filantropka

Seznam rubrik

více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.